Pasta carbonara

Chvátám, chvátám nemám chvíli klid... To rozhodně není má věta, ale stavu dne, kdy jsem se rozhodla pro penne carbonara, naprosto odpovídá.
Verze Jamieho Olivera z knihy Jamieho Olivera Šéfkuchař bez čepice "Dny plné chutí" mi přišla skvělá už podle popisu. Na 4 porce budete potřebovat.

450 g těstovin (nejlépe spaghetti, fettuccine, rigatoni nebo bucatini), já zvolila penne (trochu delší než rigatoni), 10 plátků uzené slaniny - nebo nejlépe pancetty, 5 žloutků, 100 ml smetany ke šlehání, 125 g strouhaného parmazánu, olivový olej, sůl, čerstvě mletý pepř

Vybraný druh těstovin uvaříme al dente. Zatím na olivovém oleji usmažíme pancetu, až je křupavá. V misce rozšlehejte žloutky se smetanou a polovinou parmazánu. Uvařené těstoviny sceďte a ihned promíchejte s teplou pancettou a vaječnou směsí. Když to provedete rychle, bude to stačit na uvaření vajec a nestane se z toho vaječná míchanice. Takhle máte krásnou hladkou omáčku. Osolte ji, posypte čerstvě namletým pepřem a zbytkem parmazánu. A hlavně ihned teplé baštit!
Dočetla jsem se, že by snad smetana neměla patřit do původní italské verze pasta carbonara. V Jamieho receptu ale je a já tuším důvod. S ní je totiž takhle lehká a rychlá dobrota daleko jemnější a voňavější. A že by byla těžká, jsem si nějak nestačila všimnout :-) Mimochodem. Ta petrželka tam taky v originálu nepatří. Ale odolejte si té vůni a svěžesti chuti. Ovšem i bez ní byly penne carbonara bašta.

Carbonara na wikipedii.