Příběhy Alfréda Hitchcocka

Milovníkům mistra Hitchcocka netřeba připomínat, že ČT2 opakuje (každý všední den v 18.20 hod) skvělou sérii krátkých příběhů Alfred Hitchcock Presents..


Během ca 22 minut dokázal většinou Hitchcock ze zdánlivě obyčejného příběhu vytvořit minuty hrůzy. Každý díl má úvod samotného "mistra napětí" a někdy závěr. A věřte, že Hitchcock skutečně UMÍ navodit atmosféru... Epizody mají většinou šokující zvrat a mám dojem, že na většinu z nich budete dlouho vzpomínat.

Alfred Hitchcock Presents byl natočen v letech 1955-1965. Do 10 sezón se vešlo 363 dílů. Více o tomto seriálu naleznete na wikipedii v angličtině.

Na tento seriál navazoval další s názvem The New Alfred Hitchcock Presents (1985-1989). Do čtyř sezón se tentokrát vešlo 76 epizod a jsou to ty, které ČT2 právě uvádí. Tedy nově natočené příběhy (směs původního díla s aktualizovaným remakem původních epizod (viz Wikipedia) a barevného úvodu (někdy i závěru) Alfreda Hitchcocka.

Přehled vysílaných dílů na ČT2.

Přidáte se každý všední den od 18.20 hod. ke sledování napínavé dvacetiminutovky?

Cuketa s těstovinami

Již pěknou dobu běží "Cuketkobraní". Cuketky rostou jak zběsilé a tak stále vymýšlíme, jak by se dala tahle dobrota využít.
Já jsem se třeba pustila do následujícího receptu s těstovinami.

Na 4 porce budete potřebovat:
střední cuketku, 10 dkg těstovin (třeba fleky nebo penne, 2 rajčata, 2 menší červené papriky, 1 cibule, 10 dkg sýru gouda, 1 dl mléka, 2 vejce, 2 stroužky česneku, oregano, tymián, máslo, mletý pepř a sůl
Těstoviny uvaříme dle návodu. Omytou cuketu nakrájíme na kostičky. Rajčata, papriky a cibuli na krátké proužky a vše včetně cukety smícháme s těstovinami. Osolíme, posypeme prolisovaným česnekem a čerstvě umletým pepřem a dáme do vymazaného pekáče. Vejce rozšleháme v mléce, přidáme oregáno, tymián, trochu nastrouhaného sýra a nalijeme na směs. V troubě zapékáme ca. 30 minut.  Chvíli před dopečením posypeme zbytkem strouhaného sýra.

Na vlně pappardelle s lilkem a jemňoučkým kuřátkem

V červencovo-srpnovém čísle letošního časopisu Gurmet mne zaujal recept se širokými těstovinami, lilkem a paprikami. Já ovšem neodolala a doplnila ho kuřecími kousky odleželými v zakysané smetaně. Po posouzení obou možností, si  nejsem si jistá, která z variant je lepší. I jen půl hodiny naložené kousky kuřete byly krásně měkoučké a šťavnaté. Tentokrát tedy spíše nerozhodně :-)

Pro 4 porce budete potřebovat

300 g širokých těstovin (papardellle), lilek, 1 cibule, 2 stroužky česneku, 1 zelená paprika, 1 žlutá/červená paprika, 1 feferonka (nepoužila jsem), 8 lžic olivového oleje, 250 g ricotty, bazalka na ozdobení, sůl  

kuřecí prsa, 1-2 lžíce zakysané smetany, sůl, pepř, 1 velký stroužek česneku

Lilek zbavený stopky nakrájíme na kolečka a velká ještě rozpůlíme. Osolíme a půl hodiny necháme lilek "vypotit", aby nezhořkl.
Dvě kuřecí prsíčka pokrájíme na proužky, osolíme, přidáme jeden vylisovaný stroužek česneku a vmícháme vrchovatou lžíci zakysané smetany. Opepříme a necháme alespoň půl hodiny odležet. Cibuli a česnek oloupeme a nakrájíme na plátky. Papriku rozpůlíme a zbavíme semínek, pak nakrájíme na kostičky. Pokud použijeme feferonku, nakrájíme na nudličky.
V hlubší pánvi zahřejeme olivový olej, osmažíme cibuli, po několika minutách přidáme česnek. Prudce opečeme kuřecí maso a po chvíli přidáme papriku, ev. feferonku s opláchnutým a osušeným lilkem. Ztlumíme a ještě ca. 15 min opékáme.
Těstoviny uvaříme podle návodu a po slití je přidáme do pánve k hotové směsi. Nakonec promícháme s ricottou, pokud je potřeba dosolíme a ozdobíme voňavou bazalkou.
Za necelou hodinu včetně vypocení lilků se budete moci rozplývat nad tímto báječným téměř zákuskem.

O tvarohových knedlících

Doba třešní je v plném běhu a tak na naše stoly míří střídavě bublanina nebo knedlíky. Obojí v nejrůznějších provedeních. V případě třešňových knedlíků u mne vítězí následující tvarohová varianta.

ca. 18 knedlíků
250 měkkého tvarohu, 250 polohrubé mouky, 1 vejce, lžíce cukru, špetka soli
trochu tučného tvarohu na posypání, moučkový cukr, skořice


Smícháme tvaroh, sůl, cukr a vejce. Pokud použijete tvaroh z alobalu, bývá tužší, pak přilijte trošku mléka. Vsypeme mouku, řádně promícháme a těsto rozválíme. Nastávají dva největší problémy. Jestli třešně vypeckovat. Razím zásadu, že ne. Pak je daleko větší legrace s lovením pecek a konečně problém, jestli udělat knedlíky "po třech" či "po čtyřech". Zasvěcencům dochází, že se jedná o třešně. Ovšem otázka je to naprosto zásadní. Knedlíky zabalíme do těsta, oprášíme v mouce, aby se nelepily a hodíme do vroucí osolené vody. Vaříme ca. 8 minut.  Raději provedeme nejdříve na jednom knedlíku kontrolu a v případě, že je hotový, provedeme výlov ostatních.
Knedlíky můžeme na talíři polít máslem, pocukrovat, posypat nastrouhaným tvarohem a nakonec skořicí.

Na Prokletém ostrově s Leonardem DiCapriem

Hladový ohař se občas zakousne totiž zakouká i do nějakého toho zajímavého filmu. Naposledy to byl Prokletý ostrov z režisérské dílny Martina Scorseseho.

Popis distributora (MagicBox)
Detektiva Teddyho Danielse (Di Caprio) a jeho kolegu Chucka Auleho (Mark Ruffalo) přivedlo na prokletý ostrov Shutter pátrání po šílené vražedkyni jménem Rachel Solando (Emily Mortimer), která zmizela ze své cely ve vězeňské psychiatrické léčebně Ashecliffe a kdesi se úspěšně skrývá. Píše se rok 1954 a Amerika se dosud nevzpamatovala z následků Druhé světové války a navíc přežívá v permanentní paranoii domnělého i skutečného komunistického ohrožení. Daniels je učebnicovou obětí téhle doby. Válečný veterán stále vzpomíná na prožité hrůzy a navíc se musí vyrovnat se smrtí manželky. Až by se dalo sarkasticky říct, že v rámci vyšetřování dorazil na správné místo. Jenže na tomhle ostrově něco smrdí a zkušený detektiv to instinktivně vycítí. Například je přesvědčený o tom, že léčebné metody, které zdejší lékaři vedení doktorem Johnem Cawleym (Ben Kingsley) aplikují na pacienty, nejsou zcela v souladu s Hippokratovou přísahou. Druhou stranou mince je ale otázka detektivovy příčetnosti, jež je vlivem traumatických prožitků z minulosti a poměrně děsivé a skličující přítomnosti vystavována čím dál vetším otřesům.

K filmu mne přitáhlo jméno Leonarda DiCapria, z jehož filmografie vypadávají speciálně v posledních letech samé perly. Film samotný je naprosto úžasný, pokud máte rádi tajemné filmy s ponurou, tajemnou atmosférou. Z celkového výsledku je zřejmé, že na tomto filmu podali skvělé výkony naprosto všichni snad i po posledního poskoka.
Po rozmrznutí a vydýchání jsem se začala pídit po dalších podrobnostech jako místa natáčení a scénář. Konečně jsem si všimla i informace, že film byl natočen podle stejnojmenné knižní předlohy. Já věděla, že mi název cosi říká... Bodejť by ne, když jsem anotaci ke knize zařazovala v roce 2009 (vydala Olympia) "knižních regálů" na Centru detektivky.
Brzy se vrhnu na knižní předlohu a doufám, že bude stejně skvělá jako filmová adaptace.
Český trailer můžete najít zde, na stránkách ČSFD.

Prokletý ostrov
Shutter Island (USA, 2010)
Režie: Martin Scorsese
Délka: 132 minut
Hrají: Leonardo DiCaprio, Mark Ruffalo, Ben Kingsley, Max von Sydow, Michelle Williams, Emily Mortimer, Patricia Clarkson, a další
Zvuk: DOLBY DIGITAL 5.1 anglicky,  DOLBY DIGITAL 5.1 česky
Titulky: anglické, české,...

Pečený králík se zeleninou

Králičí maso mám ráda na všechny způsoby. Ovšem v oblíbenosti na prvním místě je rozhodně králík pečený se zeleninou.

Králík, 3-4 větší mrkve, 1 větší petržel, střední celer, (vše na velké kostky), 4 stroužky česneku pokrájeného na širší plátky, cibule pokrájená na půlměsíčky, bobkový list, pepř, nové koření, event. několik snítek tymiánu, slanina, sůl, jako příloha brambory

Bezhlavého králíka, na několika místech protáhneme slaninou, osolíme, dáme do pekáčku a na plotně opečeme ze všech stran. Pak mírně podlijeme vodou, přidáme všechno koření, přiklopíme víkem a vložíme do trouby. Kořenovou zeleninu a cibuli opékám na troše slaniny většinou zvlášť a zhruba v polovině dušení jí posypu králíka. Zelenina se poměrně dost speče, takže pokud tyhle slaďounké dobroty máte rádi, počítejte raději s větším množstvím. Na posledních 20 minut pečeme bez víka. Nakonec vyndám bobkový list, pepř a nové koření.
Šťáva, která zbyde po dopečení nijak nezahušťuji. Králíka naporcujeme, upravíme na talíř a baštíme.
Jako přílohu doporučuji vařené brambory.
A jak chutná králík nejvíce Vám?

Kopřivová polévka

Kopřivy jsou jedním z pokladů jarních kuchyně. Čistí, detoxikuje, stahuje, posiluje, má antirevmatické účinky a snižuje krevní tlak. Pokud už nějakou tu kopřivu na zahrádce potkáte, což bude nejspíš pořádný úkol, vybírejte pro použití do pokrmů jen mladé rostlinky.


Příprava polévky je velmi jednoduchá.

Kuřecí vývar, kořenová zelenina, cibule, česnek, svazek mladých kopřiv bez květů, 2-3 vajíčka, kmín, sůl.

Můžete použít kuřecí vývar, já využila zbytky tuku z vypečené kachny. Na tuku zpěňte cibuli, přidejte mrkev, celer petržel, trochu opečte a vsypte do vařící osolené vody. Kopřivu operte, posekejte a přidejte k do polévky, okmínujte. Vaří se ca 10-15 minut. Nakonec vlijte rozkvedlaná vajíčka. Dosolte. A můžete s ní na stůl.

Kopřiva se dá používat i podobně jako špenát.

Spoustu informací o kopřivách naleznete na stránkách Spektrum zdraví.

Jota uvádí Kuchaře

Nemám příliš příležitostí zkombinovat své dva velké koníčky - vaření a detektivky. Pokud opomineme detektivní klasiku, knihy Rexe Stouta s milovníkem jídla Nero Wolfem, jsou to spíše drobné vlašťovky. Více se o Nero Wolfovi ve vztahu ke kuchyni na stránkách Dadalovy kuchařky. Zbývá tedy snad jen navařit a opatrně u knížky baštit, což má jisté mouchy...

Nakladatelství Jota právě vydalo knihu Martina Sutera s názvem Kuchař.
Po tragické smrti obou rodičů se malého Maravana žijícího na Šrí Lance ujala prateta. Učila ho vařit nejen místní jídla, používat různé druhy koření s tajemnými názvy, kombinovat je navzájem a vytvářet pokrmy podobné uměleckým dílům.
Spíše než kuchařkou byla kouzelnicí znalou tajemství chutí a jejich dráždivých účinků. Pro magické schopnosti ji vyhledávali ti, kteří toužili „probudit lásku“. Maravan byl jejím učeným a velmi nadaným žákem.
Když ve svých třiatřiceti letech Maravan uprchne z nebezpečné rodné země, plné vražd a nenávisti, jako azylant je zaměstnán coby pomocná síla v kuchyni curyšské restaurace. On, mág kuchařského umění!
Když jej z restaurace vyhodí, protože vaří kari lépe než arogantní šéfkuchař, pustí se s kolegyní Andreou do podnikání zvláštního druhu: založí si načerno firmu, která nabízí erotické menu.
Zpočátku je připravují jen pro manželské páry, které jim dohazuje sexuoložka, jež sama na sobě účinky „Love Food“ vyzkoušela. Avšak úspěch jejich menu se šíří a zájem začíná projevovat mnohem movitější klientela, dokonce lidé z vysoké politiky a jejich okolí.
Z podnikání se tak pomalu stává nebezpečná záležitost, ale Maravan nutně potřebuje peníze, aby uživil své příbuzné na zmučené Šrí Lance. Po jejich náhlé smrti se však Maravanovo afrodiziakální menu stává nástrojem pomsty.
Formát: 130 × 200 mm, pevná vazba s přebalem, 240 stran, ISBN: 9788072178230, EAN: 9788072178230, překladatel: Lucy Topoľská, původní název: Der Koch, 278 Kč

Nyní se zdá, že se budu moci zakousnout, totiž začíst, do románu s kriminální zápletkou se spoustou receptů na konci knihy. Možná i některý vyzkouším a uvidíme co je na tom pravdy :-)

Kukuřičné placičky s avokádovou salsou

Sledovat australského kuchaře Billa Grangera při vaření je nádhera. Pohoda, pláže, spousta sluníčka a hlavně skvělé jídlo. Kukuřičné placičky s avokádovou salsou mi přišly hned jako výborný osvěžující nápad. Tahle křupavounká dobrota čítající asi 7 placiček a miska salsy by měla stačit pro několik osob. Teoreticky :-)

525 g nejlépe čerstvá kukuřičná zrna ze 3 velkých klasů (já použila sterilovanou kukuřici Bonduelle a placičky byly i tak nádherně křupavé), 1 nasekaná malá červená cibule, 2 vejce, 15 g nasekaných lístků zelené natě koriandru (nebo celeru), 125 g hladké mouky,  mořská sůl a čerstvě mletý černý pepř, rostlinný olej na smažení
Na avokádovou salsu: 2 oloupaná avokáda bez pecky a nakrájená na kostičky, 15 g čerstvých listů koriandru (nebo celeru),  2 polévkové lžíce limetkové nebo citrónové šťávy ,  2 polévkové lžíce jemně nasekané jarní cibulky, několik kapek tabasca (není nutné),  mořská sůl a čerstvě mletý černý pepř ,  2-3 rajčata pokrájená na měsíčky, bez semínek,  2 jarní cibulky pokrájené na kolečka

Smícháme asi 2/3 kukuřice (zbytek si necháme nakonec, aby byly placičky krásně křupavé) s nasekanou malou červenou cibulí, nasekaným koriandrem. Listy celeru myslím jako náhrada posloužily znamenitě. Promícháme. Zasypeme moukou, přidáme vajíčka a řádně promícháme. Dosolíme a opepříme čerstvě namletým pepřem. V originálu byla ještě lžička kypřícího prášku, kterou jsem vynechala a nepřišlo mi, že by placičky byly málo nadýchané. Vše lehce rozmixujeme, nesmí ale vzniknout kaše. Dosypeme zbytek kukuřice a promícháme. Na hodně rozpáleném oleji (nemusí ho být moc) usmažíme placičky veliké asi jako dlaň. Z každé strany se opékají tak 1 až 3 minuty. Položíme na ubrousky a odsajeme přebytečný olej. Ozdobíme dozelena třeba petrželkou, špenátem nebo listem salát a přidáme salsu, kterou připravíme následovně.
Pokrájené kostičky avokáda vložíme do misky spolu s listy koriandru. Rajčata rozčtvrtíme, vyjmeme semínka a nadrobno nakrájíme. Dáme do misky a zalijeme šťávou z citronu. Můžete přidat pár kapek tabasca. Já namísto něho použila sladkou chilli omáčku. Dosolíme a posypeme několika kroužky jarní cibulky. Promícháme. Podáváme.

Pečené plátky baklažánu

Když baklažán posolíte a dáte na něj olivový olej s česnekem, nikdy nic nezkazíte. Když k němu přidáte nějakou tu bylinku, čeká vás daleko zajímavější zážitek.

Baklažán, olivový olej, česnek, bazalka, sůl, čerstvě namletý pepř

Lilek nakrájíme asi na 2-3 cm široká kolečka. Jen pokud budete mí menší baklažán, krájejte po délce. Do pekáčku nalijeme olivový olej, vyložíme plátky lilků (těsně vedle sebe), osolíme a pokapeme olivovým olejem. Jemně opepříme. Bazalku rozdrtíme a smícháme s česnekem, zalijeme několika lžícemi olivového oleje a necháme vůně pěkně propojit.
Baklažán pečeme na 200°C ca 20-30 min.dokud nejsou krásně měkounké.
Po upečení vyndáme lilky do misky a opatrně potřeme olejem s přísadami, aby se plátky baklažánu nerozpatlaly.
K baklažánu si dejte toastový chléb nebo si třeba plátky celozrnné bagety jako já. Čeká vás opravdu voňavoučká večeře.

Polenta se špenátem a parmezánem

Dnešní dopoledne vůbec nevypadalo jako jarní počasí, na které jsme si tak lehce zvykli v posledních dnech. Sníh padal a padal...
To, co člověk vítá v listopadu, už v březnu vzbuzuje spíše opačné reakce. Lačním po barvách, pohledem vytahuji krokusy ze země a teď tohle...
Rozhodla jsem se proto vytvořit si sama jarní náladu, když už dnes ta příroda nehodlá spolupracovat.
Vyhledala jsem si lehké jídlo a z bytu se pokusila naladit do pestrých barev.
Recept pochází z Hravé kuchařky od Ilony Chovancové (ICE, 2008).

Pro 4 osoby budete potřebovat:
400 g špenátových listů, 300 g polenty, 2 polévkové lžíce oleje, 50 g parmezánu, 1 litr vody, sůl, pepř

Ideální pro tento pokrm je čerstvý špenát, já použila mražený a to patrně nebylo to pravé "ořechové." Z čerstvého špenátu odstraňte tuhé stonky, operte ho ve studené vodě a v hrnci pod pokličkou ho 3 minuty vařte. Spařený  špenát nechte pár minut odstát, pak vymačkejte přebytečnou vodu a nahrubo jej nasekejte.
Připravte si polentu. Já uspěchaná volím instantní, která je hotová během pár minut. Do litru slané vody rozmíchejte kukuřičnou mouku  a za stálého míchání ji nechte zhoustnout. Vmíchejte špenát a 3/4 parmezánu (já použila ementál a příště to spíše bude opravdu ten parmezán). Případně dosolte a opepřete. Vlijte do vymazané formy a nechte vychladnout.
Troubu předehřejte na 180°C a jakmile polenta vychladne a ztuhne, posypte ji zbytkem sýra a dejte na ca. 15 minut zapéct.
Mně bohatě stačila k obědu pouze tato zapečená polenta. V Itálii se dle Ilony Chovancové dává jako příloha k pečenému vepřovému. Příště si k polentě dám třeba obyčejné dušené kuře a některý z osvěžujících zeleninových salátů.

P.S. Autorka polentu krájí po vychladnutí před zapékáním. Tuší někdo proč? Nebude příliš vyschlá?

Pasta carbonara

Chvátám, chvátám nemám chvíli klid... To rozhodně není má věta, ale stavu dne, kdy jsem se rozhodla pro penne carbonara, naprosto odpovídá.
Verze Jamieho Olivera z knihy Jamieho Olivera Šéfkuchař bez čepice "Dny plné chutí" mi přišla skvělá už podle popisu. Na 4 porce budete potřebovat.

450 g těstovin (nejlépe spaghetti, fettuccine, rigatoni nebo bucatini), já zvolila penne (trochu delší než rigatoni), 10 plátků uzené slaniny - nebo nejlépe pancetty, 5 žloutků, 100 ml smetany ke šlehání, 125 g strouhaného parmazánu, olivový olej, sůl, čerstvě mletý pepř

Vybraný druh těstovin uvaříme al dente. Zatím na olivovém oleji usmažíme pancetu, až je křupavá. V misce rozšlehejte žloutky se smetanou a polovinou parmazánu. Uvařené těstoviny sceďte a ihned promíchejte s teplou pancettou a vaječnou směsí. Když to provedete rychle, bude to stačit na uvaření vajec a nestane se z toho vaječná míchanice. Takhle máte krásnou hladkou omáčku. Osolte ji, posypte čerstvě namletým pepřem a zbytkem parmazánu. A hlavně ihned teplé baštit!
Dočetla jsem se, že by snad smetana neměla patřit do původní italské verze pasta carbonara. V Jamieho receptu ale je a já tuším důvod. S ní je totiž takhle lehká a rychlá dobrota daleko jemnější a voňavější. A že by byla těžká, jsem si nějak nestačila všimnout :-) Mimochodem. Ta petrželka tam taky v originálu nepatří. Ale odolejte si té vůni a svěžesti chuti. Ovšem i bez ní byly penne carbonara bašta.

Carbonara na wikipedii.

Voňavé kuřátko z alobalového sáčku

Už to je hodně dlouho, co jsem pekla něco v alobalu. Nejspíš proto jsem zapomněla, jaká to může být bašta.
Sluníčko dnes krásně svítilo a já si ho chtěla užít s nějakým novým lehkým jídlem. Zalovila jsem v kuchařce Jamieho Olivera Šéfkuchař bez čepice "Dny plné chutí" a vytáhla z ní následující voňavé kuřátko.

Na osobu budete potřebovat:

prsní řízek, 125 ml bílého vína, 70 ml smetany ke šlehání, několik mladých pórků, půl konzervy  velkých bílých fazolí cannellino bez příchuti, malý česnek nakrájený na jemné plátky, sůl, čerstvě umletý pepř, lžíci majoránky nebo oregána (nejlépe obojí čerstvé) a alobal 

Z nedostatku jsem použila fazole červené. S bílými fazolemi cannellino zkušenosti nemám (mají vatovou konzistenci, používají se především v italské kuchyni), jen předpokládám, že by mohly být jemnější.
Troubu zapneme na 220°C. Pórky doporučuje Jamie 2 minuty vařit, aby byly měkčí. Já měla jen pórky velké, které jsem nakrájela na malá kolečka a již nevařila. Všechny suroviny jsem nasypala do misky a smíchala. Pár fazolí rozmačkejte na kašičku, osolte, posypte majoránkou, opepřete a znovu pořádně promíchejte.  Na alobalu nedoporučuji šetřit. Nesmí se protrhnout a navíc se musí pevně uzavřít i vrchní část. Z alobalu udělejte mističku, narovnejte do ní maso a zbylý obsah směsi. Vše pěkně zavřeme a dáme do vyhřáté trouby. Já jsem ještě pro jistotu dala dospod pečící misku. Pečeme 25 minut. A co k tomu? Mně úplně stačila nahřátá bageta. Nebo že by to příště vyhrály obyčejné vařené brambory?
A jak že to všechno chutnalo? Měkounké, vyloženě se na jazyku rozpadávající masíčko ve vinném opojení. A do toho chuťově zajímavá kombinace pórku, česneku a fazolí. Nakonec všechno ovoněné majoránkou. Prostě dobrota.

Lososí premiéra

Ano, správně. I já jsem doposud patřila mezi ty neznalce této rybičky. Rozhodla jsem se pro jednoduchou úpravu masa. A jak to všechno dopadlo?


Připravte si následující suroviny:

kus lososa vcelku (v ideálním případě filet z čerstvé ryby), citron, olivový olej, sůl, petrželka, česnek, máslo

Troubu předehřejeme na 230°C. Dno zapékací misky polijeme olivovým olejem a rybu v něm z obou stran vymácháme.
Lososa posolíme, pokapeme citrónovou šťávou a můžeme posypat provensálskými bylinkami. My jsme tentokrát bylinkami šetřily, takže na fotografiích téměř nejsou vidět. Vedle ryby je možno položit několik stroužků česneku  Dalším ozvláštněním je přidaný citrón. Nakrájíme jej na širší kolečka, zbavíme pecek (vše by zhořklo) a nandáme do zapékací misky.  Nakonec na rybu můžeme dát i několik plátků másla.
Pečeme ca 20-30 min. a ke konci pečení potřeme směsí oleje, prolisovaného česneku a pokrájené petrželky.



Nakrájíme a jako přílohu můžeme zvolit třeba vařené brambory. Nezapomeňte je polít olivovým olejem ovoněným citrónem a česnekem. Budou pak chutnat jako delikatesa. A teď už zbývá jen baštit.

Losos slavil úspěch a jen se po něm zaprášilo.Snad bude chutnat tahle dobrota i vám.

Zapečená treska vonící smetanou

Že máte chuť na rybičku? Co takhle si dát tresku vonící smetanou a sýrem?

Tentokrát budeme potřebovat:
filety z tresky, cibuli, slaninu, hladkou mouku, mletou papriku, petrželku, strouhaný sýr (já použila parmezán a ementál), smetanu na vaření, máslo, sůl, citron.

Zapékací misku vymažeme máslem poklademe kolečky nakrájené cibule. Pro vůni můžete přidat jeden-dva plátky slaniny. Na tento základ položte filety rybičky pokapané citronem a lehce obalené v mouce. Posolte, posypte mletou paprikou. Navrch poklademe pár kousků másla. Pečeme ve středně teplé troubě a asi po 10 minutách polijeme smetanou. Před dopečením posypeme směsí sýrů a posekanou petrželkou a dopečeme.

K zapečené tresce se nejlépe hodí vařené brambory. K jejich dokrášlení by také bylo hezké si dopřát nějakou tu zelenou petrželku, ale jelikož přede mnou není žádná kudrnka v bezpečí, zůstaly mé brambory bez ozdoby. Pokud jste na tom stejně, vřele doporučuji si příště pořídit větší zásobu :-)

Dobrou chuť!

Paprikové kuře s polentou

I pro další dětskou dobrotu jsme s Malou opět zavítaly do kuchařky Dagmar von Cramm Vaříme pro děti. 

Pro náš recept (pro 1,5 osoby) budeme potřebovat:
1 kuřecí prsa, malou cibuli, stroužek česneku, půl červené papriky, polévkovou lžíci olivového oleje, sůl, sladkou mletou papriku, 1/4 l kuřecího vývaru, autorka kuchařky doporučuje ještě paprikový protlak
instantní kukuřičnou polentu 


Omyté a osušené kuřecí prsíčko nakrájíme proti vláknu na úzké proužky stejně jako půlku papriky. Zprudka opečeme maso a přidáme pokrájenou cibuli, česnek, mletou papriku. Po krátké chvilce přidáme i kousky papriky ev. paprikový protlak. Mírně osolíme. Vaříme ca. 10 minut. Pokud je potřeba můžeme mírně podlít.

Paprikový protlak mi je prozatím velkou neznámou a až jej někde ulovím, budu se těšit na další výzkum.

Na poslední chvíli si připravíme polentu. Vývar přivedeme k varu a za stálého míchání přisypáváme kukuřičnou polentu. Je hotová, když se odděluje ode dna hrnce.

Šťavnaté, lehké, rychlé a zdravé.

PS. Tímto se přiznávám k závislosti na opečené paprice.

Přípitek k první recenzi

Dnes mi vyšla na mých stránkách Centrum detektivky krásná recenze od Richarda Spitzera mé knížky Prokletý osud. Jelikož je to recenze první a předpokládám také poslední, tak si zaslouží malou oslavu.
A jestliže se slaví, pak by se slušelo dobré pití a trochu k zobnutí. Co takhle klasiku - sekt Bohemia a k tomu

SÝROVÉ SUŠENKY Z LISTOVÉHO TĚSTA?
Budete potřebovat: listové těsto, nastrouhaný sýr (třeba eidam nebo čedar), slabě pokrájenou anglickou slaninu, sůl, dijonskou hořčici, vejce a pořádně rozehřátou troubu.
Listové těsto smícháme s najemno nastrouhaným sýrem a pokrájenou slaninou a solí a lžičkou dijonské hořčice. Řádně promíchanou hmotu vyválíme a rádýlkem pokrájíme na nejrůznější tvary o výšce ca. 3-4 mm. U mne vyhrává tvarová pestrost. Vejce rozmícháme se lžičkou hořčice a potřeme sušenky, které jsme naskládali na plech s pečícím papírem v dostatečném rozestupu. Pečeme dozlatova při ca 200°C.
Výsledek většinou nebývá příliš estetický ovšem než se stačím ohlédnout, je miska sušenek pryč.

Dáte si se mnou?

P.S. Další skvělá recenze v Zápisníku jedné knihovnice. Děkuji.

Cizrnová polévka s vepřovým masem

Pokud si vyberete tuto polévku, máte postaráno o celý oběd. Dokonale totiž zasytí.
Její příprava se musí plánovat - cizrna se máčí. Ovšem je možné využít i moderních výdobytků - totiž použít plechovku sterilované cizrny. S Malou  jsme se však vrhly na přípravu pěkně postaru.
Cizrně se říká i "římský hrách". Pro vysoký obsah polysacharidů, bílkovin a vlákniny je velmi doporučovaná dětem. Dalším důvodem, proč využít některé ze širokého použití této výborné suroviny, je i vysoké procento vápníku, hořčíku a fosforu.

Tentokrát jsme s Malou vyzkoušely polévku, při jejíž přípravě budete potřebovat:

větší plátek vepřového masa, dvě menší rajčata, větší stroužek česneku, pórek, cuketa, 1-2 hrnky zeleninového vývaru, špetka kari koření, celerové listy, cibuli, bobkový list, sůl, olivový olej
A co ta malá ručka? Ta je samozřejmě také zapotřebí. Kdo by jinak kontroloval, co všechno je na stole a jaké kvality, že? Zde zkouška soli. Brrr. Neprošla.

Cizrnu podobnou hrachu, která má však jemně oříškovou chuť a je trochu větší necháme přes noc nabobtnat. Ideální je nechat ji naklíčit jeden až dva dny, protože pak je stravitelnější. Snížit nadýmavost lze i sloupnutím slupek (postup naleznete v odkaze pod článkem).

Nezapomeňte, že cizrna je luštěnina a solí se až nakonec. Druhý den nejprve necháme vařit nabobtnalou cizrnu asi půl hodiny v tlakovém hrnci. Vodu poté vylijeme.

Pokrájenou cibuli zpěníme na olivovém oleji, přidáme vepřové maso nakrájené na kostičky a orestujeme. Po chvíli přidáme nakrájený pórek a rajčata, bobkový list. Vše přesuneme do vývaru a asi 2 minuty vaříme na mírném ohni společně s pokrájenými listy celeru. Polévku dosolíme, event. opepříme a můžeme přidat špetku kari koření. Nakonec nezapomeňte odstranit bobkový list.

Polévka nádherně zasytí a zahřeje. A to ani nemluvím o krásně křupavých kuličkách cizrny. Nám chutnala. A Vám?

O cizrně se můžete dočíst třeba na těchto stránkách.

Krásný nový rok

S opožděním přeji krásný nový rok plný zdraví, štěstí, lásky, tolerance a pohody!

Jako přání jsem si vybrala opět jednu z fotografií mého fotoblogu.
Zítra už ale opět budeme vařit. V předpřipravaném textu už pěkně bublá cizrna...