Příjemné překvapení

Potom, co se mi podařilo vytvořit pro knihu vlastní stránky, objevily se v obchodech nové výtisky.
Pokud se budete chtít nechat unést příběhem obyčejné knihovnice se všemi netušenými tajemstvími, kupte si Prokletý osud.
Nebezpečí někdy číhá tam, kde byste ho nikdy nečekali...

Navštivte Heuréku a zapátrejte, kde pořídíte výtisk novely Prokletý osud nejlevněji.


L.

Narodil se Styl života

Mým novým internetovým projektem je magazín www.styl-zivota.cz. Nejen o tom, jak zdravě žít, ale hlavně o tom jak ŽÍT. Zajímáme se o věci kolem sebe, jsme zvědaví a snažíme se brát věci s nadhledem. Styl života je momentálně takové čerstvě narozené miminko, kterého čeká spousta opečovávání od maminek a tatínků.

Já i kolegové budeme velmi rádi, když nás přijdete navštívit. Tento magazín je něco jako pohodové místo, kam se tajně schováte, popíjíte kávu, čaj nebo cokoliv jiného a čtete. Čtete pro zábavu, a snad se i občas dozvíte něco zajímavého.

My se bavíme, buďte v tom s námi.

O zpívajícím chlebu

Tak se opět po čase hlásím s trochou toho voňavého vyprávění. A protože odmlka byla obzvláště dlouhá, mělo by být pořádně vypečené.
Tentokrát to bude o tom, jak jsem podlehla davové vášni v pečení domácího chleba.

Potom, co jsem více než rok koketovala s myšlenkou o pokusu v téhle oblasti, jsem se konečně vrhla na praxi.
Jako první pokus jsem si vybrala pečení chleba bez hnětení. Na vzor jsem se mrkla na stránky ČRoBrno. 
Protože jsem měla připravenou tmavou žitnou mouku, byla výsledkem absolutní bašta, ale abych tak řekla, ne úplně fotogenická. Nevyběhl tolik a v místech řezu byl mírně vlhký.
Druhý pokus byl proveden za mírné obměny ve smíchání tmavé žitné mouky a hladké mouky.  No a....

Událo se to nějak takhle:

Ve větší míse jsem smíchala hrnek tmavé žitné chlebové mouky a 3 hrnky hladké mouky,
ca 1/2 lžičky sušeného droždí,
2 lžičky soli,
1 lžičku drceného kmínu.
Všechno jsem zalila 2 hrnky vody.  Výsledek je taková slušně řečeno patlanina. I ta má právo na pořádný život, takže aby se jí nádherně dařilo, přikryla jsem mísu utěrkou a dala na kynout.

Těsto by mělo kynout ca. 12 hodin, vše záleží na teplotě.
Ke konci kynutí se vinula po místnosti tak krásná vůně, že jsem měla chuť proces urychlit, aby byl chleba k nakousnutí co nejdříve. Ale prrr! Žádný spěch.
Nabobtnalou placku jsem vyndala po ca 12 hodinách na pomoučený vál a pomoučenýma rukama ji roztáhla na placku cca 2-4cm tlustou. Teď si zaslouží asi 15 minut odpočinout. Pak těsto opět chňapneme a párkrát přeložíme. Třeba zleva doprava na třetiny a podobně zespodu nahoru. A zase necháme 30 minut hajat pod utěrkou. Troubu zapneme na 230°C a necháme nahřát pekáč s pokličkou. Já používám mírně nahřátou skleněnou mísu s víkem (nechávám mírně nahřát). Mezitím chlebové těsto ještě dalších 30 minut odpočívá. Nahřátou nádobu vyndáme, poprášíme hladkou moukou a šoupneme do ní chlebový zázrak. Navrch je možné ještě něčím posypat. Přikryjeme víkem a dáme na 30 minut péct. Potom sundáme pokličku a pečeme ještě dalších 15 minut.

A kde je to zpívání? No jen se na něj podívejte! Chybí mu jen promluvit. A ke zpívání už pak není daleko. A když chlebu ne, tak mně do zpěvu je určitě!

Druhy mouky (žitná tmavá chlebová, špaldová, hladká..) je možné různě kombinovat a pro změnu lze přidat i do těsta i slunečnicová nebo dýňová semínka. 
Kolik času je tedy celkem zapotřebí? Asi 12 hodin kynutí, odpočinutí ca hodinu a čtvrt, pečení 45 min.

Než jsem dopsala článek, podařilo se mi upéct chleba už několikrát v nejrůznějších variantách a vždycky se po něm zaprášilo.

Borotín

Zříceninu hradu Borotína někdy nazývanou i Starý zámek naleznete při cestě z Tábora směrem na Sedlec.

První zmínky o hradu pocházejí z roku 1356.
Počátkem 17. století byl hrad císařskými vojsky vypálen a dostal se jako konfiskát do majetku Lobkowiců, kteří jej připojili k jistebnickému panství. Ti však vypálený hrad již neobnovili a ponechali jej svému osudu.
V první polovině 19. století byla část hradu zbořena a kámen zde získaný byl použit ke stavebním účelům.

V osmdesátých letech 20. století byl hrad necitlivě zajištěn a tak bylo poničeno mnoho cenných poznatků. Zůstaly zachovány části obou věží, zbytky starého paláce a zřícenina nového paláce s bránou.

Pokud se skutečně vydáte na cestu za touto romantickou památkou, což vřele doporučuji, rozhodně se nelekněte příjezdové cesty za odbočkou z hlavní silnice. Když už tato část trasy nebude sloužit k ničemu jinému, velmi dobře si připomenete doby dávno minulé a o to více se budete kochat z pohledu, který se Vám po pár set metrech naskytne.

Borotín neboli Starý zámek

Zřícenina ležící na vyvýšenině, kterou je možné po asfaltové silnici obejít dokola. Památka je v soukromém vlastnictví a kupodivu je její okolí velmi hezky upraveno (pokud se nedíváte směrem k bývalému baroknímu dvorci ) a nabízí poskytnutí útočiště trempům. Zkrátka romantika jak má být! Zřícenina gotického hradu je ze tří stran obklopena rybníky (Zámeckým rybníkem a Žabincem).
Neodolali jsme pohledu na rybník a rozhodli se prozkoumat hráz. Náš příchod zřejmě vyvolal v místním kačeřím hejnu vzrušení a tak se jedno káče vydalo na průzkum. Pár metrů si to ťapalo za námi, pak se ale rozhodlo využít lákavé vodní plochy a nezbedně hupslo do rybníka.
Krajina zde je tak romantická, že máte pocit, jako byste se rázem ocitli v jakémsi nádherně malovaném obraze.

Pokud se budete dívat na pohádku "Honza málem králem" pozorně sledujte okolí, kde se děj oderává. Borotín totiž v roce 1976 posloužil jako kulisa při filmování této pohádky. Ostatně není se čemu divit. Můžete se o tom přesvědčit sami.

Povídání o velikonočním beránkovi

Byl jedenou jeden beránek, který měl na svém hřbetě malý hrb. Zní to jako z pohádky, že? Ale ono to tak poetické zase nebylo. Chudák beránek byl totiž tvarohový. Při pečení si tuk dovolil trochu vybublat z formy a způsobil tak menší dým, ale celkový výsledek byl prostě MŇAM! Takže jakpak to ten beránek přišel ke svému hrbu?

250 g másla, 180 g krupicového cukru, 1 vanilkový cukr, 3 vejce, 250 g měkkého tvarohu, 250 g polohrubé mouky, 1 kypřící prášek, 50 g kokosu, příp. velká hrst hrozinek namočených v rumu (nemusí být), tuk na vymazání formy a hrubá mouka na vysypání
Změklé máslo utřeme s vanilkovým a krupicovým cukrem doběla. Postupně přidáváme vejce a ušleháme do pěny. Nakonec vmícháme tvaroh, prosátou mouku s kypřícím práškem, kokos a eventuálně hrozinky.  Vymazanou a vysypanou formu naplníme těstem a pečeme na 160°C ca 50 min. (doporučeno autorkou receptu, mně trvalo pečení v kameninové formě téměř jednou takovou dobu). Při kontrole a odstraňování tukových a kouřových závad jsem zjistila, že drobečkovi na zádech vyrostla boule a tak jsem mu jako náhradu slíbila krásnou červenou mašli. Po upečení jsem nechala beránka chvíli vychladnout a pak vyklepla z formy. Dostal smutné oříškové oči. Příště dostane hnědobílé čokoládové a snad budou trochu veselejší... Navrch dostal trochu hnědé čokolády na hlavičku a na hřbet. Možno změnit na bílkovo-citrónovou polevu, jak uvádí originál receptu.
Beránek dostal slíbenou červenou mašli, docela mu sluší, co říkáte? A jak chutnal dokazuje to, že se po něm doslova "zaprášilo".

Recept Beránek z tvarohového těsta s kokosem pochází ze skvělé Velké domácí cukrářky Pavlíny Berzsiové (Slovart, 2008).

Příběhy Alfréda Hitchcocka

Milovníkům mistra Hitchcocka netřeba připomínat, že ČT2 opakuje (každý všední den v 18.20 hod) skvělou sérii krátkých příběhů Alfred Hitchcock Presents..


Během ca 22 minut dokázal většinou Hitchcock ze zdánlivě obyčejného příběhu vytvořit minuty hrůzy. Každý díl má úvod samotného "mistra napětí" a někdy závěr. A věřte, že Hitchcock skutečně UMÍ navodit atmosféru... Epizody mají většinou šokující zvrat a mám dojem, že na většinu z nich budete dlouho vzpomínat.

Alfred Hitchcock Presents byl natočen v letech 1955-1965. Do 10 sezón se vešlo 363 dílů. Více o tomto seriálu naleznete na wikipedii v angličtině.

Na tento seriál navazoval další s názvem The New Alfred Hitchcock Presents (1985-1989). Do čtyř sezón se tentokrát vešlo 76 epizod a jsou to ty, které ČT2 právě uvádí. Tedy nově natočené příběhy (směs původního díla s aktualizovaným remakem původních epizod (viz Wikipedia) a barevného úvodu (někdy i závěru) Alfreda Hitchcocka.

Přehled vysílaných dílů na ČT2.

Přidáte se každý všední den od 18.20 hod. ke sledování napínavé dvacetiminutovky?

Cuketa s těstovinami

Již pěknou dobu běží "Cuketkobraní". Cuketky rostou jak zběsilé a tak stále vymýšlíme, jak by se dala tahle dobrota využít.
Já jsem se třeba pustila do následujícího receptu s těstovinami.

Na 4 porce budete potřebovat:
střední cuketku, 10 dkg těstovin (třeba fleky nebo penne, 2 rajčata, 2 menší červené papriky, 1 cibule, 10 dkg sýru gouda, 1 dl mléka, 2 vejce, 2 stroužky česneku, oregano, tymián, máslo, mletý pepř a sůl
Těstoviny uvaříme dle návodu. Omytou cuketu nakrájíme na kostičky. Rajčata, papriky a cibuli na krátké proužky a vše včetně cukety smícháme s těstovinami. Osolíme, posypeme prolisovaným česnekem a čerstvě umletým pepřem a dáme do vymazaného pekáče. Vejce rozšleháme v mléce, přidáme oregáno, tymián, trochu nastrouhaného sýra a nalijeme na směs. V troubě zapékáme ca. 30 minut.  Chvíli před dopečením posypeme zbytkem strouhaného sýra.